Poslední celý den před odletem jsme prochodili Edinburg, především jeho historické centrum, Skotská národní galerie, Edinburský hrad, Calton Hill, budovu skotského parlamentu nebo skotské sídlo královské rodiny.

Z Inverness jsme se jeli podívat na stále sloužící vojenskou pevnost Fort George. Po té jsme projeli národní park Cairngorms, kde jsme udělali krátkou procházku k jezeru Loch an Eilein.

Druhý den jsme udělali na Skye kratší výlet na Fairy Pools, vyfotili krávy a přejeli k večeru do Inverness přes Fort Augustus, kde jsme si prohédli město a místní plavební komory. Cestou jsme se zastavili v hradu Urquhart u jezera Loch Ness.

Na ostrově Skye jsme byli dva dny. Projeli jsme ho prakticky celý po jeho obvodu. Počasí nám, jak je vidět, nepřálo vůbec.

Vyšlápli jsme na Ben Nevis. Ten den stejně jako další stovky turistů...

Druhý den po příletu jsme směřovali k Loch Lomond, největšímu jezeru Skotska, kde jsme se udělali krátkou plavbu. Z Loch Lomond jsme pak přes Inveraray přejeli do Fort William pod Ben Nevis.

Poslední den a noc jsme trávili v Hamburgu, kde jsme si prohlédli obrovský barokní kostel sv. Michaela, sovětskou ponorku U-434 a centrum Hamburku. Druhý den ráno jsme před odjezdem domů prohlédli ještě nádherný park Planten un Blomen.

Druhý den jsme projeli další části ostrova (národní park Königsstuhl) až na nejsevernější bod Kap Arkona, což byl nejsevernější bod tehdejší DDR. Den jsme končili ve městě Lübeck.

Několika málo denní výlet na Sever Německa. Začali jsme ve Stralsundu, kde jsem byl naposledy v roce 2000, kdy jsme putovali do Norska. Ze Stralsundu jsme přejeli na ostrov Rügen, kde jsme spali ve městě Glowe.

Poslední zastávkou před návratem do Rabatu byla Marakesh. Casablancu jsme nakonec vynechali. Doporučuji především Le Jardin Secret, kde lze najít trochu klidu po vyčerpávající medině, nebo Palais El Badiî či Palais Bahia. Určitě se prokličkujte i k Synagogue Salat Al Azama.

V Essaouira jsme trávili nakonec dvě noce, abychom si i trochu odpočinuli - bydleli jsme opět přímo v medině, která nakonec byla klidnější než třeba ta ve Fesu.

Ze pouště pak rovnou k Atlantskému oceánu na pobřeží do Sidi Ifni, kde jsme nedaleko města spali pod širákem, kde jsme pak druhý den zkoušeli vodu na pláži Legzira.

V městě Merzouga jsme najali velbloudy a vyjeli do pouštního stanového tábora, kde jsme přespali do druhého dne.

Atlas jsme přejízděli přes horské městečko Agoudal po velmi adrenalinové rozestavěné silnici. Druhý den přes Tinghir směr Mezoura.

Viděli jsme v každém městě medinu. Ta ve Fesu byla nejmedinovatější, pokud to lze tak napsat. Středověk. Mix zvuků, vůní, ale i zápachu. Turista by neměl vynechat ani tradiční výrobu kůží.

Nedaleko Volubilis je i tajemné město Moulay Idriss, o němž se traduje, že je podobně důležité jako Mekka. Jestliže každý muslim by měl jednou navštívit Mekku, tak pokud navštíví sedmkrát Moulay Idriss, má to stejnou váhu. Zdejší Medina je turisty nedotčená.

Z Chefchaouenu jsme postupovali dále na jih do antického města Volubilis, což je jediná antická římská památka - vykopávka - na území Maroka, která je součástí UNESCA.

Chefchaouen je nádherné modré marocké město na úpatí hory. I za špatného počasí zde pořídíte nádherné fotky.

Ze Severu Maroka jsme dále postupovali dlouho jen na jih, první zastávka byl Tetouan - prohlédli jsme si medinu a celé centrum.

Po příletu : Rabat a posléze jsme cestovali na sever Maroka do města Tangier.